fbpx

Příměstský tábor JAPONSKO PO STOPÁCH SAMURAJŮ

20. – 24. července 2020

Ahoj!

Ať už jste se vy nebo vaše děti účastnili našeho letošního příměstského tábora, a nebo si jen chcete přečíst, jaký vlastně byl a co jsme všechno dělali, vítejte – jste tady správně! Shrneme vám celý týden, který byl plný her, zážitků i legrace.

PONDĚLÍ 20.7.

V pondělí ráno jsme se se všemi 30 dětmi sešli u nás v Dojo a jako první jsme se samozřejmě představili a seznámili.

Pak jsme děti uvedli do programu: každý dostal svůj Průkaz samuraje, ve kterém bylo 16 různých políček a aktivit, které jsme v průběhu celého tábora plnili. Bylo tam samozřejmě cvičení Ju Jutsu, potom třeba síla, mrštnost, akrobacie, ale i třeba paměť a pozornost – prostě všechno, co musel dávný samuraj umět a splňovat. Za každou splněnou aktivitu dostaly děti do průkazu nálepku a naším cílem bylo během tohoto týdne vyplnit celou kartičku, abychom za ni nakonec mohli dostat odměnu a mohli být jako opravdoví malí samurajové.

Hned při první dopolední aktivitě jsme se rozdělili na dvě skupinky: ta první si vyzkoušela s Vojtou cvičení Ju Jutsu (pro některé úplně první v životě) a pro tu druhou byla připravena vzdělávací hra, při které museli podle mapky projít 7 stanovišť a na každém se naučili něco o Japonsku: že je to ostrovní stát, že se tam jí hůlkami, že to jsou mistři v robotice,.. děti si toho zapamatovaly opravdu spoustu! Pak se samozřejmě skupinky vyměnily a zkusily si i tu druhou aktivitu.

Pak nás čekal oběd v jídelně Mikeš hned pod naším Dojo a po obědě pro menší děti pohádka a větší děti měl čekat přesun do Městských sadů, kde by si na stanovištích po cestě vyzkoušely různé složky první pomoci. Bohužel než dorazily k prvnímu stanovišti, strhla se taková průtrž mračen, že se všichni na kost promočení raději vrátili zpátky do Dojo. Tak jako tak, aspoň nějaký zážitek z toho byl. 😀

Když teda nevyšel pěší přesun, připojily se starší děti ke zbytku a všichni společně jsme jeli trolejbusem. Jeli jsme do Sakury, japonského centra nejen pro bojová umění, kde jsme si společně udělali ještě i odpolední cvičení a naučili jsme se už i několik prvních bojových technik. Domů jsme odcházeli unavení a někteří ještě trochu zmáčení, ale těšili jsme se moc na výlet další den.

ÚTERÝ 21.7.

V úterý ráno jsme se sešli na nádraží, protože nás čekal první celodenní výlet. Předpověď počasí nám moc nepřála, takže jsme se trochu báli, ale nakonec nás mile překvapilo příznivé počasí a dokonce i sluníčko. Odjeli jsme autobusem do Kajlovce, kde jsme se lesem vydali do docela prudkého kopce, abychom nahoře našli Lesní křižovatku a mohli se vydat dál. Jenže na Lesní křižovatce nás zastavili Lesní strážci a nemohli nás pustit dál, dokud nasplníme další samurajské aktivity. Na lanových překážkách jsme cvičili sílu a o kousek dál jsme si vyzkoušeli boj se zbraněmi. Řekli jsme si něco o zbraních, které se využívají běžně na hodinách při cvičení Ju Jutsu i jsme si vyzkoušli házení noži a šurikeny. Protože děti byly moc šikovné, pustili nás Strážci dál.

Pokračovali jsme tedy lesem asi 2,5 km až na vrchol Kalvárie v Hradci nad Moravicí. Tam jsme nasbírali dřevo, udělali oheň a na oběd opekli špekáčky. Byl to moc příjemně strávený čas.

Po obědě jsme si ještě řekli a vyzkoušeli základní věci pro přežití v přírodě – naučili jsme se stavět přístřešek a vázat uzly, které jsou pro jeho pevný základ nezbytné a zkusili jsme se i zorientovat v mapě.

Pak už jsme pobalili věci a utíkali dolů z kopce. I když se některé děti opravdu snažily a z kopce letěly jako rakety, nestihli jsme autobus. Ale to nám vůbec nevadilo, protože jsme došli na vlak, cestou jsme si ještě dali zmrzlinu a dojeli jsme domů vláčkem.

STŘEDA 22.7.

Na středu se většina dětí těšila asi nejvíce. Ráno jsme začali den společným cvičením v Sakuře, a pak jsme se přesunuli do Městských sadů, kde nás čekala další hra. Vysvětlili jsme si, co to je Kanji (japonské znaky), protože děti už z pondělí z jednoho stanoviště věděly, že Japonci nepíšou stejně jako my Češi. No a úkolem při této hře bylo naučit se psát co nejvíce právě těchto japonských znaků. Ty byly rozmístěné různě po stromech, takže děti ve skupinkách musely hodně běhat a hledat. Nakonec se všem dařilo opravdu moc dobře a možná si někdo nějaký znak dokonce i zapamatoval.

Pak nás čekal přesun trolejbusem do našeho Dojo a do naší jídelny, kde jsme si dali moc dobrý oběd – bylo knedlo zelo vepřo, a po obědě už to, na co se všichni celý den těšili! Přijel pro nás autobus, který nás odvezl do Ostravy do HopJump arény. To je třípatrový dům plný trampolín, průlezek, klouzaček a všech možných i nemožných aktivit pro vybití dětské energie. Tam to bylo opravdu boží – děti skákaly, radovaly se a samozřejmě vůbec nechtěly po hodině a půl zpátky domů. Ale to už jsme museli, protože na nás čekal náš autobus, kde jsme si dali dobrou sváču a jeli jsme zpátky do Opavy, kde už na děti čekali rodiče.

ČTVRTEK 23.7.

Ve čtvrtek nás čekal druhý celodenní výlet. Tentokrát jsme vyjížděli od nádraží o něco dříve, dojeli jsme autobusem do Chvalíkovic a výlet nás vedl přes Bohučovice do Jakubčovic krásnou kopcovitou přírodou. A protože i samuraj musí znát, co je vlastně za krajinu okolo něj, řekli jsme si něco i o českých lesích, loukách a rybnících. Chráněná zvířata, poznávání stromů a rostlin, i něco o významném bohučovickém kamenolomu, kolem kterého jsme šli.

Hodně jsme si cestou povídali, takže jsme málem nestihli autobus z Jakubčovic do Hradce. Naštěstí ale všechno dobře dopadlo a my jsme si na hradeckém zámku dali na oběd výborný řízek s bramborem.

Po obědě jsme si na „odpočívání“ poskládali origami jeřába. Sice jsme jich nepostavili tisíc, ale jenom každý jednoho, možná se nám i tak ale jedno přání splní.

Odpoledne jsme jenom sešli dolů na Mariánské louky, kde na nás čekaly paní jezdkyně s koněm a poníkem. Děti si mohly vyzkoušet jízdu na obou dvou, ať už na malém, nebo si troufly i na velkého koníka. Domů jsme pak opět dojeli vlakem.

PÁTEK 24.7.

Poslední den tábora jsme začali trošku netradičně: abychom obměnili běžnou „Jutsu rozcvičku“ naučili jsme se s dětmi Pozdrav slunce a zacvičili jsme si jógu. Pak jedna skupina pokračovala už v běžném cvičení Ju Jutsu – posledním z tohoto tábora, takže jsme se jednak naučili něco nového, ale i jsme zopakovali vše, co jsme za ten týden stihli, aby si to děti dobře zapamatovaly. Druhá skupinka v čajovně měla velmi zajímavou aktivitu. Řekli jsme si něco o japonské kuchyni a na svačinku si každý zkusil připravit svůj jarní závitek v rýžovém papíru. Ať už s ovocem nebo se zeleninou, závitky se dají dělat na spoustu způsobů.

Potom co se obě skupinky vystřídaly a dobře najedly, jsme došli do městských sadů, kde děti čekalo splnění posledního políčka z Průkazu samuraje, a tím bylo Umění. Každý si nakreslil svůj nejkrásnější zážitek z tábora.

Oběd jsme dnes měli kousek od Sadů v restauraci U Náhonu, kde nám všem moc chutnalo. Potom jsme se vrátili zpátky tam, kde jsme kreslili a chtěli jsme dětem rozdat jejich celé vyplněné průkazy, za které jsme jim potom mohli dát odměnu, jenže – průkazy byly pryč! Ninjové je ukradli a poslali vzkaz, že každý samuraj musí dokázat své schopnosti právě v boji s ninjy a dokud je neporazí, nechtějí průkazy vrátit zpět. Děti se tedy nebojácně vrhly do hry, při které s ninjy bojovaly o své kartičky a společně je nakonec porazily, své průkazy ukořistily a ninjové s ostudou a se strachem z pravých samurajů utekli pryč.

Dětem tedy už nic nebránilo v tom, abychom se všichni přesunuli do našeho Dojo na Vrchní – tam, kde jsme začínali. Předali jsme dětem diplom i sladkou odměnu a pro tento tábor jsme se rozloučili.

Děkujeme dětem, že byly tak šikovné a celý týden s námi krásně zvládly, a pokud se jim u nás líbilo, budeme rádi, když se třeba v září na cvičení potkáme znovu.

Ahooj!

 

Pokud máte zájem a přístup pro stahování všech fotek (jste-li rodiče, přišlo vám heslo do emailu), zde si můžete stáhnout všechny fotky z celého týdne tábora: www.uschovna.cz/zasilka/AUW3XTVWNY7KLKDE-E2E

A popř. i stažení z Ulož.to: https://uloz.to/file/3PQbq6YUa6Pz/fotky-z-primestskeho-tabora-2020-zip