Letošní léto 2021 bylo skvělé v tom, že, oproti loňskému roku, kdy jsme měli jeden velký příměstský tábor pro 30 dětí, jsme letos udělali dva oddělené – a to jeden pro veřejnost (pro seznámení se s Jūjutsu, samuraji a samozřejmě i naší školou), a druhý pro naše studenty, kteří už základy Jūjutsu a spoustu informací kolem znají, takže jsme na tom mohli stavět dál.
Oddělené tábory pro menší skupinky nesou i další výhody, kromě toho, že jsme se lépe přizpůsobili dosažené úrovni dětí a že postup ve cvičení je pak krásně viditelný. Příměstský tábor pro veřejnost proběhl už v červenci, a o něm si můžete přečíst v předchozí aktualitě. Nyní v srpnu se konal právě tábor pro naše studenty, příští týden nás čeká ještě letní škola pro dospělé, a tím bude zase další léto u konce. Téma tábora bylo na obou turnusech stejné, pouze s drobnými úpravami v programu, podle dosažené úrovně dětí. Celý týden jsme tak procházeli v duchu LEGEND SAMURAJŮ – každý den nás čekala nějaká legenda z dávného Japonska, k níž byl pak tématicky připravený i celodenní program. Legendy v průběhu celého týdne jsme sbírali do krásné, vlastnoručně vyrobené knížky, protože z jejich druhé strany byl vždy nakreslený kousek mapy, kterou jsme, když jsme získali všechny díly, mohli poskládat a ona nás dovedla k pokladu. Ale také obsah legend byl důležitý, nejen kvůli programu, ale i znalosti z nich nám pak pomohly získat poklad a odměnu. Pojďme se tedy podívat na průběh našeho tábora po jednotlivých dnech, na to co jsme všechno zažili, a v duchu jaké legendy se den vždy nesl…
Pondělí 16.8. – seznamovací úvodní den, úvod do celotáborové hry, cvičení Jūjutsu a ukázka japonské kultury
Legenda o vzniku a založení Jūjutsu – propojeno s aktivitami jako cvičení a získávání informací o Japonsku hravou a zajímavou formou.
První den našeho tábora jsme začali samozřejmě úvodními informacemi a seznámením se – pár účastníků totiž naši školu (zatím) nenavštěvuje, a mezi studenty se klidně mohlo stát, že každý cvičil v jiné skupině, a tak se nepotkávali. Takže jsme se všichni představili a seznámili, a seznámili jsme se i s celotáborovým programem a sbíráním legend, na které jsme si hned jako první vyrobili každý svou knížečku na zakládání. Pak jsme si přečetli první legendu, o samotném vzniku našeho bojového umění Jūjutsu.
Následovat poté mohlo jedině cvičení, kdy jsme na začátku dětem udělali krátkou ukázku, jako průlet mezi jednotlivými typy technik, a pak už společné cvičení, abychom i takto oficiálně na tatami zahájili letošní tábor.
Po přínosném i náročném cvičení nás jako odměna čekal oběd v jídelně Mikeš, takže jsme to aspoň neměli daleko. A po obědě během celého odpoledne čekalo děti prohlubování znalostí o různých aspektech japonské kultury. Po obědě bylo připravených několik stanovišť, spíše klidnějších, takže si děti vyzkoušely naučit se japonsky – číst, ale i psát kanji, nesmělo chybět skládání origami, nebo třeba lekce správného jedení hůlkami.
Když jsme si trošku odpočinuli, vydali jsme se taky ven – ať nesedíme celý den uvnitř. Na další dny jsme pak pro děti nachystali i docela dlouhé výlety, takže za celý týden jsme nachodili úctyhodných téměř 50 kilometrů! Pondělí ale bylo zatím taková rozehřívačka, takže jsme si vyšli pěknou cestou kolem řeky do Městských sadů. V sadech na děti čekalo, kromě svačiny, také povídání o japonských zbraních, během kterého si děti dokonce mohly vyzkoušet i samy zbraně chytit, potěžkat, seknout s nimi…
A pak si také vyrobily samurajskou zbroj, každý vyzdobenou podle svých představ, a sice do bitvy jsme úplně na koni nejeli, ale koně jsme si přenesli do moderního pojetí a zajezdili jsme si na ninebotech.
Úterý 17.8. – kratší výlet v okolí Hradce nad Moravicí, hry v lese, návštěva hasičské stanice a zaměření na jednotlivé složky IZS
Legenda o samurajích, jakožto o strážcích dobra, pořádku a bezpečí – převedeno v aktivitách do současné doby, kdy práci samurajů můžeme přirovnat k práci hasičů, záchranářů a policie. Ať už byly aktivity pojaty zábavnou formou jako hry, formou prohlídky nebo vlastní zkušenosti, snažili jsme se dětem ukázat základy, které jsou důležité i pro běžný život – telefonní čísla, proces jakým voláme pomoc a další užitečné dovednosti.
Další den našeho tábora jsme si hned ráno přečetli legendy o statečných samurajích, kteří dříve chránili Kjóto (a samozřejmě i jiná města) před zloději, lupiči i bájnými zlými skřety Óni. Přirovnali jsme si tak samuraje v dnešní době hlavně k vojákům, policistům, hasičům, záchranářům. A právě v tomto duchu se neslo naše úterý. Vyjeli jsme autobusem do Žimrovic, kde jsme se pořádně posilnili na cestu, a výletem jsme se vydali směr Hradec nad Moravicí.
Po cestě nás čekala první složka IZS, a to policie. Ukázali jsme si její práci zábavnou formou při hře na Pašeráky, která je už jednou z našich „táborových klasik“ a děti opravdu vždycky baví. Pak jsme došli až do Hradce na hasičárnu, kde asi nebude pro nikoho žádné překvapení, jaká složka nás čekala. Hradečtí hasiči nám udělali krásnou ukázku jejich vybavení, oblečení i aut a pověděli dětem spoustu zajímavostí i užitečných informací.
Na hasičárně jsme si také dali oběd a po obědě nás čekali ještě záchranáři a zdravotní pomoc. Ukázali jsme si s dětmi, jak pomoci při běžných zdravotních problémech, které se mohou stát i každému z nás na cvičení, ukázali jsme si například stabilizovanou polohu a i to, v jakém pořadí v případě nějakého úrazu postupovat. Pak jsme se chvilku věnovali i vážnějším zraněním a zakončili jsme „zdravku“ resuscitací na figuríně.
Celý tento trojblok o IZS byl samozřejmě doplněn i velmi důležitými informacemi o telefonních číslech, o tom jakým způsobem volat pomoc a co a jak říct, a zkrátka jsme kladli důraz na to, ať jsou tyto zkušenosti dětem užitečné a přínosné.
Středa 18.8. – celodenní výlet do Ostravy, návštěva ZOO a laser arény
Japonské legendy o zvířatech, role zvířat v tradičních japonských příbězích a pohádkách. Informace o zvířatech, které žijí v Japonsku a jsou zde typické – to vše propojené s návštěvou ZOO. Návštěva laser arény pak jako odměna a zpestření programu.
Na středu se, hned jak zjistili program, těšili všichni asi úplně nejvíc (ano, včetně vedoucích). Ráno jsme se sešli na nádraží, abychom mohli hned odjet do Ostravy, kde jsme strávili celý den. Dopoledne nás čekala návštěva ZOO, takže ještě ve vlaku jsme si přečetli legendy, které byly tematicky zaměřené na zvířata. První legenda o Dvou žabácích na cestách, kteří putovali po Japonsku, mezi Ósakou a Kjótem a druhá legenda vyprávěla o tom Jak přišla medúza o krunýř. Návštěva ZOO byla tedy více než příhodná. Prošli jsme společně celý velký okruh, zastavili jsme se hlavně u zvířat původem z Japonska – takže nesměl chybět jeřáb, a vždy jsme si o nich něco pověděli. Pak jsme taky samozřejmě nesměli vynechat zastávku na statku, kde jsme nakrmili kozy, prohlédli si krávy a napodobili prasátka, takže jsme si užili i legraci.
Na oběd jsme dojeli trolejbusem a tramvají do Mariánských hor do jídelny, od které už to bylo do laser arény jen pár ulic. Odpoledne se pak neslo v duchu velké zábavy, legrace a soutěžení v laser aréně. Je velká škoda, že atmosféra a pocity se těžko přenáší do slov, a že s vámi tak jen vzdáleně můžeme sdílet tu radost, která tam celou dobu panovala, ale pro nás i pro děti je to určitě nezapomenutelný zážitek.
Cesta domů vlakem se pak nesla samozřejmě v duchu sdílení dojmů, nových zážitků a příjemné únavy po zábavném výkonu.
Čtvrtek 19.8. – delší celodenní výlet do přírody, Kružberk a Mokřinky, návštěva lanového centra v Davidově mlýně, hry a poznávání přírody
Legenda opět tematicky zaměřená k programu – poznávání přírody, rostlin a živočichů, tudíž legenda Světluščini ctitelé nám pověděla o japonských světluškách i o tom, proč je hmyz tak moc přitahován světlem.
Ve čtvrtek jsme si zase dali trošku do těla, tedy hlavně do nohou, protože nás čekal velký výlet. Hned ráno jsme se ale nechali odvézt autobusem do Kružberku a navštívili jsme Davidův mlýn. Mnoho dětí Davidův mlýn zná kvůli super lanové dráze, už méně z nich ale vědělo, že se zde chovají různé druhy ryb. Nám moc milí páni rybáři ukázali právě i tuto část mlýna, řekli dětem spoustu zajímavých informací o rybách a děti si dokonce mohly vyzkoušet krmení.
O lanovou dráhu jsme je ale také samozřejmě nemohli připravit, takže ta následovala hned po svačince a dnešní legendě.
Poté jsme se vydali už konečně na tu velkou túru. Musíme říct, že letos nám počasí úplně moc nevyšlo – určitě to mohlo být horší, ale zrovna teplo a krásně tedy nebylo. Právě naopak, zrovna ve čtvrtek byla docela zima, takže původní koupání v řece na osvěžení a zchlazení jsme velmi rychle přetransformovali na koupání v řece pro otužení těla i mysli. Děti ale hrdinně jako samurajové do vody vlezly, takže limity byly posunuty zase o kousek dál.
Cesta z Kružberku nás vedla krásným lesem, kde děti sledovaly rostliny i živočichy, až do Mokřinek na Bílou holubici. Ano, tam už nás znají dobře, takže nám uvařili (jako vždy samozřejmě) výborný oběd. Odpoledne už jsme strávili v areálu Holubice a čekaly nás i hry a soutěže v týmech – na rychlost, ale i poznávání rostlin, hmyzu, a důležitou roli hrála i paměť a samozřejmě spolupráce.
Po těchto zábavných a přínosných aktivitách, ze kterých si děti mohly odnést nejběžnější zástupce fauny a flóry lesů České republiky, nás čekalo cvičení Jūjutsu – ale ne ledajaké, vyzkoušeli jsme si jako správní samurajové cvičit venku na trávě. Nerovný povrch, tvrdé pády, sluníčko v očích, žádné pohodlné tatami – to všechno byly nové vjemy a zkušenosti, které ale ke cvičení také patří.
No a pak jsme se s unavenýma nohama nechali odvézt zase autobusem domů…
Pátek 20.8. – závěrečný den a vyvrcholení celotáborové hry, cesta za pokladem do Slavkova ke Hvozdnici, cvičení, shrnutí technik procvičených za celý týden, výlet, opékání, pobyt v lese
Poslední legendy k poskládání mapy k pokladu, i tematicky ale byla legenda zaměřená pro úspěšné nalezení odměny za celý týden, a (jak už to tak v příbězích bývá) i s morálním ponaučením a zajímavou pointou – třeba jak si správně vybrat mezi dvěma truhlami s pokladem, nebo kdo nám s hledáním, když potřebujeme i trochu štěstí, může pomoci…
V pátek ráno nás opět čekalo cvičení, teď už normálně v dojo, procvičili jsme známé věci i se naučili zase něco nového.
Po cvičení jsme přečetli poslední dvě zbývající legendy a mohli jsme tak poskládat celou mapu k pokladu. Podle toho nás děti nasměřovaly do Slavkova ke Hvozdnici, kde jsme se po cestě ještě zastavili na oběd, na žádném táboře totiž nesmí chybět klasická táborová opékačka a špekáčky na ohni. Pověděli jsme si opět i základní věci o rozdělávání ohně, práci s nožem a zkrátka o úspěšném přežití v přírodě, tak ať jsou dětem činnosti, které děláme, užitečné a lépe si je zapamatují a mohou je v budoucnu využít.
Po obědě jsme pokračovali podle mapy dál, až jsme narazili na dva ze Sedmero japonských ochránců štěstí – Hoteie a Benten. Ti nám pomohli dojít k pokladu, kde jsme za použití znalostí z legend správně poznali, ve které bedně jsou odměny a ve které jen kamení… Pak jsme dětem odměny rozdali a oficiálně jsme ukončili i druhý běh letošního tábora Legendy samurajů. Zbývalo jen dojet zpátky do našeho dojo, pobrat si věci a rozutéct se domů užít si ještě zbývajících pár dnů prázdnin.
No a my doufáme, že se opět potkáme v dojo od 6. září na běžných lekcích, takže sledujte rozvrh, samozřejmě i mail, kam vám všechny informace přijdou a nebo facebook, kam také sdílíme všechny důležité události. Najdete tam například fotky z tábora za každý den, které rodičům ještě všechny pošleme přes Úschovnu, ať si je můžete stáhnout a s dětmi ještě znovu projít a nechat je povyprávět své zážitky. Budeme také rádi, když nám dáte vědět, jestli se dětem na táboře líbilo – nám se s nimi líbilo opravdu moc, takže se na ně budeme těšit zase na cvičení!
